- Hele, dochází mi místo na disku.
- No, zkus smazat adresář windows\system32. Máš 64-bitovej systém, takže to nebude vadit. Uvidíš, pojedeš jako král!

- Já to tady pěkně označím, ctrl, a, shift, delete... Co se může stát?

- O víkendu jedu na hory, takže se těším na tekutý sních a lyžování po trávě.
- Ale zase to má výhodu, že můžeš jít, kleknout si do rozblácené trávy a utrhnout fialku.
- Já jsem nikomu nic neprovedl, takže nic takovýho dělat nebudu.

A: Co to je?
B: To jsou kianidový tabletky. To tady fasujeme pro případ, kdyby bylo nejhůř.
C: Dej mi taky. U mě je to docela aktuální.

- Ty woe, oni si fakturujou za něco, co vůbec neběží!
- Ty děláš, jako kdybys byl lepší.

- Chtěl bys být zaměstnancem roku?
- Ne. Chtěl bych být zaměstnancem jiné firmy.

- Ty woe, víš proč tu jsme? Abychom zakládali change!
- No, ty je alespoň umíš založit.

- Hodil jsem si šálu na notebook. Přímo na větrák. Áááách.
- Zkušeně podaná žádost o novej notebook.

A: Budu ho muset znásilnit a nebude se mi to líbit.
B: No, jemu se to možná taky nebude líbit.
C: Tak u toho nechci bejt.

- Když by byla ticho, to by byla tak krásná ženská...

- Ty jseš jedinej človek, kterej bydlí v Liberci a nastydne v Boleslavi a je sjetej po čaji. Tys snad studoval dálkově ne?

- Koukám, že máš dobrou náladu.
- Ani ne.
- To je dobře. Já jsem totiž dost nasranej, když ostatní mají lepší náladu, než já.

- Jedeme do hoven! Kdo chce jet s námi, nechť nastoupí do našeho vlaku!
- One way ticket... one way ticket...

- Včera jsem si zlomil nehet při otevírání jogurtu. Dost to bolí.

- Hlavně na mě nemluv. Mám bloklou krční páteř a nemůžu zvednout ruku.
- Cos dělal? Spadls z motorky?
- Spadl jsem z gauče.

- Ty woe, jsem nasranej. 6:00 vstávačka. Za normálních okolností v 6:30 u kompu na homeofficu a 14:30 konec. Jenže teď není normální den, jedu sem a je devět, takže v 17:30 odjezd a doma tak v půl osmý. Co to je kua za život!?

- Padesát odstínů hnědi.

- Už vidím, jak za tebou v pondělí přijde a ty mu řekneš: No.... je za mnou sedm takovejch hnědejch hromádek, ale v kódu nic.

- Ty woe, co to je za člověka? Takovej kartáč po ránu... jestli to tady takhle bude pokračovat, tak...
- Nepůjdeš. Zvykneš si. A pokud ne, tak si zlomíš rameno a na chvíli si odpočineš.

- Já tě odkážu na svého projekťáka - svého tiskového mluvčího... někdy tedy i útiskového.

- Já jsem prostě offline. A ani se nesnažím to maskovat.

- Šly nějaký pěkný holky?
- Taková jedna... stará.
- Fuj! Že jsem se vůbec ptal.

- Tady to je absolutně nemotivující prostředí. Už se mi ani nechce zvedat prsty nad klávesnicí a pouštět je dolu.