- Měli bychom se těch tatranek zbavit. Žere to tu vůbec někdo?
- Žere! Tady kolega.
- Ok. Měl by si ale pospíšit, protože procházej za 6 neděl.
- Celej kartón?
- Oba dva.

(prohlížení profilu na LinkedIn)
A: Ukaž! Ta je dobrá.
B: No to je. Ta úplně vypadá, že na tu pozici má.
C: Koukám na vzdělání. VŠE.
D: VŠE. Phe. To si uděláš o prázdninách.

Souhlasím.

- Netvař se tak smutně. Mám z tebe deprese.

Když se dětem dají pastelky do ruky.

- Mám teď takový těžký životní období, tak si dáme něco ostřejšího.
- Ják těžký životní období?
- Tobě nepřijde, že všechno, co děláš, je úplně zbytečný?

Tesat do kamene:
Always code as if the guy who'll end up maintaining your code will be a violent psychopath who knows where you live.

- Pánové, byl jsem na vedlejším oddělení, jestli už pro mě mají ty certifikáty, o které jsem si zažádal na konci dubna. Hádejte, jak to dopadlo.
- No, nesmíš to moc uspěchat.

A: Héé, čum na ní.
B: Hmm, pěkná.
C: Má tam ale nějakýho parchanta.
B: Ještě vlasy si sepne do culíku.
A: Pěkná výbavička.
C: Tak nic. Jdu si utřít slinu a jdu spátky ke stroji.
B: Já si jdu utřít nudli.
A: A já raději nebudu na nic čekat, nebo tam bude plno.

- Místo blogspot píšu blockspot.
- Stačí napsat kaka a najde ti to.
- Mě to ale najde kaká. Je evidentní, kdo tu co hledá.

- Udělal jsem teď deploy, tak kdyby ti něco něšlo, tak to je tím.
- Já myslím, že v pohodě. Není ani pátek ani odpoledne.
- No, moc se neraduj. Ten deploy nebyl poslední.

- Já jsem kus kokota!
- My všichni jsme kousky kokotů.

- Ty woe, tady je tři prdele příkladů a já nejsem schopnej to udělat.
- To je stářím.
- Díky za podporu.

- Ty woe, poslední věc, kterou bych chtěl dělat je deploy v pátek ve tři.
- Tak ho udělej až v půl čtvrtý, vypni si telefon a odejdi.

- Pojď na jídlo.
- Já půjdu do chemičky.
- Já myslel na jídlo!
- Včera tam měli výborný jídlo, jenom nebylo poznat, co to je.

- [zívání]
- Nemám se zout než mě spolkneš?

- A teď ji naseru a vytáhnu dvoulitra.
(placení oběda)

- Knedlíček už dávno neplatí, pokud sis nevšiml. Já když zatáhnu břicho, tak mi spadnou i slipy.
- Ty, když zatáhneš břicho, tak ti vypadnou oči.

- Tady to máš. Palivo, počet válců...
- No, v tomhle případě spíš počet válečků.

- Byl jsem o víkendu na Moravě. Vožral jsem se vínem. Přežral jsem se všeho možnýho a mám sračku.
- Přesně. Takový dobroty a nakonec to skončí v hajzlu.

- Vypadáš v depresi.
- Nepamatuju si, jak jsem to nakonfiguroval. Je to už půl roku. Pamatuju si jen, že jsem divoce jezdil myší dva dlouhé večery.

- Dneska ty vrtáky nestojí za nic. Nejlepší byly ty komunistický! Ti ještě uměli pracovat se železem.
- Dyť tyhle jsou taky komunistický, ale z Číny!

- Zajímavý porušení kauzality. Čím míň věcí mají ženský na sobě, tím je větší vedro.

A: Týý jo, podívej se na tu bloncku.
B: Kde?
A: Támdle.
B: To už je ale takový docela vytahaný, použitý, ...
C: No, to by mi až tak nevadilo. Každý k tomu musíme přistupovat podle svých možností, ale podívej se na ty buřtový lýtka...

- Půjdeš na jídlo?
- Nejdřív ale potřebuju něco vyloučit, ale všechny kabinky jsou plný.

- To je hezký, jak dost lidí má dvě tváře. Někdo maluje a kódí nebo šije a kódí.
- Nebo mrdá a kódí.

- Dělám si srandu. Nic jinýho mi už nezbývá.

- To mi vytýkali i na škole: "Na něm je vidět, co si myslí!"

- Hlavně na to nesahej a nic nerozbij.
- Neboj. Jedu lokálně. Teda si to alespoň myslím!

TISÍC!

Je to neuvěřitelné, ale tento blog už snesl tisíc hlášek!

Některé hlášky upadly v zapomnění, jiné byly sakra vytesány do kamene.

- Nevíš, kde ho najdu?
- Je vedle, nebo je někde jinde.
- Takhle vypadá inženýr z Liberce. Díky za vyčerpávající odpověď.

[V rádiu hráli písničku.]

A: Jee, ta je z Nekonečnýho příběhu, to je mý dětství.

B: Mýho taky.

A: No jo, zastuzený dětství.

B: Já měl dětství ještě v 16, zatímco tys už měla první soulož.

- Ta klávesnice je jeho, nebo si ji někde vzal.
- Tu klávesnici má tak dlouho, že už je jeho.

- Jdu si nastavit heslo honibrk1. Ať je to všechno podle pravdy.

- Do prdele!
- Tak tam nejdu.
- To teda půjdeš, kamaráde!

- Co to neseš. Dyť je to tatranka. To je jedovatý! Spousta mouky a cukru. Neses to za zádama jako arab bombu do letadla a myslíš si, že to nepoznám.

- Přišel za mnou, zeptal se mě, já jsem mu odpověděl na něco úplně jinýho a odešel.
- Vidíš, a stačilo to!

- Tak co? Bouchnem tam ten deploy? Není ale pátek, tak nevim, jestli to není škoda.

- Nad Škodou sa blýska hromy divo bijú...

- Už se těšim, až půjdu domu.
- Nějak brzo, je 7:45.
- Však já jsem už nějakou dobu na nohou.

- Je nás tu deset a jeden z nich je zmrd.

Ptáka ničím nenahradíš! (rozhovor v restauraci IV. cenové skupiny)

- Přijde dneska do práce?
- Nepřijde, je na dovolený.
- A kdo ho zastupuje?
- Jeho nikdo nezastupuje. On je nezastupitelnej.