- Cítím, jak stárnu. Byl jsem na chlastačce. Už je to třetí den a jsem pořád ještě zabržděnej. Na vejšce jsem lil pořád, spal obden, ale takhle špatný to nebylo.

- Já myslím, že jako zaměstnaneckej benefit bychom měli všichni vyfasovat cvokaře.

- Já se tě snažim uklidnit, ale při tom tě děsím.

- Ty woe, tady je smrad! Bolí mě z toho břicho, jako kdyby mě někdo nakopal do koulí.
- To asi nebude zdravotně nezávadný, co?
- Asi stejně, jako ta budova, kterou zbourali kvůli jedům v podlaze.

Je mi lip. A je mi z toho hur.

A: Hele, ne abyste mě špatně pochopili, ale venku je takový vedro, že bych něco lízal.
B: Tak jdem na zmrzku?
A: Já věděl, že mě špatně pochopíte.

- Hele, postříkal jsi solušnu. Potřebuju, aby jsi ji opravil.
- No, už se stalo. Problém řeší tlačítko "Get latest".

A: V kolik jedem dneska domu?
B: Dneska snad v půl pátý.
A: Tak prosím tě od 12 hodin už nic nedělej, ať zas něco nerozbiješ. Chci jet domu normálně.

- Já bych se toho mlíka v tomhle horku bál.
- Já mám zítra home office, já si to můžu dovolit.
- Takže closet office?

(na promoci)
- Když vidím, jakej já jsem inženýr, tak mám strach zajít k doktorovi.

- Co to tam lítá? Docela hejno much nebo co.
- To jsou bugy.

- Ty vole jak se to stane? Na střední samý jedničky a teď Akuma.

- Mléko už někdo měl?
- Ne.
- Aha. Tak já k němu nebudu ani čuchat a vyleju ho... Aha, ono nejde ani vylejt.

- To je ostravak. Po něm nemůžeš chtít, aby mluvil tišeji. To je jako chtít po lvu, aby neřval.

- Nemáte někdo náhradní myš?

- Běž do našeho kanclu. Jsou tam dvě skříňky. V jedné jsou prošlé sušenky a ve druhé je nepotřebný hardware.

- Nemůžu ji najít.
- Telefonuje.
- Ty jo, jednou ji zpopelněj i s tím telefonem.

A: Co chtěla ta hnědovláska co se s tebou bavila?
B: Nebuď zvědavej. Jen jí, prosím tě, neříkej nic o mně a urologickým čaji.

Mrdání je jako když jezdíš na kole, jak se to jednou naučíš, už to nikdy nezapomeneš.

- Dneska jsem jel na rezervu.
- Já jedu na rezervu v týhle firmě už druhej rok.

Ty jseš jak moje žena. Už se mi pěknou chvíli snažíš vysvětlit co je za problém, ale ještě jsi nic rozumnýho neřek.

- Jak je možný, že jí celý týden ignoruješ?
- No, co ti mám říct. Řeším důležitý věci.

- Kde je ta budova?
- Už není.
- Ty jo, to je jak v Lidicích. Jenom trávník...

- To je bezva, když aplikační podpora žádá mě o podporu. Kua, kdo bude podpírat mě?

- No testeři můžou klidně testovat, ale není to zapotřebí. Chyby známe. Můžeš kliknout kamkoli a vyskočí to na tebe.

- Začíná tu být docela horko.
- Viď a to je teprv půl devátý!
- Tak fajn. Po desátý beru svůj team a jdeme pryč.

- Nechali jsme je opravit dost zásadní problém ve wireframech, kvůli kterému to nešlo vyrobit. Ne jen, že ten problém nevyřešili, oni tam vyrobili další.

- Oni to stejně nebudou mít tak sofistikovaný, jak uvádějí.
- To je mi jasný. Aby se to chovalo sofistikovaně, tak tam určitě vkládají nějakou míru náhodnoti.

(ke konci telefonního hovoru)
- Tak já ti děkuji za vyčerpávající odpověď.
- No, vzhledem k tomu, že jsem ti skoro nic neřekl, tak nemáš vůbec zač.

(při vysvětlování fungování systému)
- ... tak ještě jednou jako pro debila.
- Tak se u toho tak netvař.