A: Kdo z vas se to navonel?
B: Ja. Rozepnul jsem si poklopec.

A: Jak bylo na dovolený?
B: Asi dobrý. Čím to bylo víc na východ, tím to byla větší kalba. Pak už moc nevím.

- Co paříte?
- Je to taková onlinovka. Paří se to přes GIT a máš při tom otevřený Visual Studio.

- Taky si stál v tý koloně?
- Jo, vyžral jsem si to. Přemýšlel jsem, jestli ti zavolat, ale vykašlal jsem se na tebe.
- No, abych se přiznal, já jsem si v tý koloně na tebe ani nevzpomněl.

- Hele, už víš o tom novým požadavku?
- Jo tenhle... No, je vidět, že tam hulej opravdu dobrej matroš. Zeptej se jich, co používají. Chtěl bych to taky zkusit. Ale až o víkendu.

- Je libo kávu na V3? No, už je to na hraně.

- Dal by si někdo kávu z tohoto kávovaru? Stavte se na liberecké pobočce.

[vybírá tatranku a čte datum spotřeby]
- 1.5.2017. To ještě jde.
[rozbaluje a ukusuje]

- Dobrou chuť, pokud si právě dáváte kávu na Akumě.

- Ty fixky mi vracejte!
- A ty podšálky taky, Karle!

- To není prdel! Je nás přeci tři prdele!
- Tos řekl pěkně akademicky.

- Jsme velká nadnárodní korporace! Máme pobočku i na Slovensku!

Dcera: Svítí! Svítí!
Ž: Ále, houby svítí.
Syn: Houby svítí?
M: Houby svítily v osmdesátým šestým.