A: Jax to na nakonec vyřešil s tím hardwarem co byl psanej na tebe?
B: Snažil jsem se jim nejdřív vysvětlit, že se ztratil a pak že se rozbil. To zas chtěli fotku. Tak jsem jim poslal tohle:

TELEFONUJE:
A: "Ne, ne! Ne, v žádném případě! To nepřipadá v úvahu!"
B: Co dělá?
C: Mluví s manželkou. Říká jí ať neuklízí, že to udělá až přijede domu.

- Ach jo, propadám zoufalství.
- Co se děje?
- Žádám je už několikrát, aby mi vytvořili prostředí. Naposledy jsem dokonce použil dvakrát "prosím" a jednou "děkuji" a i tak mi to bylo k ničemu.

A: Ty woe, vstáváš v 6:45? Já musím v 5:15!
B: Já ve 4:00.
C: Tak si právě vyhrál soutěž, kterou vyhrát nikdo nechce.

- V kolik musím přijít do kanclu, abych tu byl před tebou?
- V 6:45.
- Dobře. To zvonil můj druhej budík.

- Víš, kde je v tý budově zasedačka 022? Pamatuji si ji ještě nezrekonstruovanou, kde tam byla jenom jedna chodba s prosklenými kukaněmi, kde seděly vyhaslé tváře zdejších zaměstnanců.
- Tak to se ale od té doby moc nezměnilo, jenom ty tváře jsou usměvavé.
- Takže se změnila jenom distribuce drog.

- Kua! Visual Studio mi nezobrazuje některá písmenka.
- To by uměl programovat každej, kdyby mu to zobrazovalo všechno.